V dubnu prorokuje rachot hromu, mráz že sníh a chladna více neuškodí stromu.

Sv.Vojtěch (23.duben)
Na svatého Vojtěcha když prší, trnky (švestky) se neurodí.

Sv.Jiří (24.duben)
Na svatého Jiří nezašlapou trávu čtyři.

Kdo by před svatým Jiří trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří  ji do země palicí zatloukal, nezatluče.

Panna Maria osévá, svatý Jiří pase.

Když je na Jiřího mráz, bude i pod křovím oves.

Když se ozve první hrom, chyť kámen nebo strom, a třes jím, neboť tak praví pověra, že tělesné síly to přidá.

Jméno Jiří zní řecky Georgios, což znamená rolník. Proto byl sv.jiří uctíván jako ochránce rolníků, pastýřů, venkovského obyvatelstva a venkovských rodin. V pražské diecézi se až do roku 1622 sv. Jiří světil již 23.dubna.

 

V životě venkovského obyvatelstva byl den sv. Jiří všeobecně uznávaným důležitým kalendářním a hospodářským mezníkem. Na sv.Jiří začínala letní polovice roku, poddaní odváděli jarní platby a naturální dávky a od sv. Jiří se zahajovaly obecní pastvy hovězího dobytka.