Ovocná školka Venuta > přehled sortimentu > Borůvky

Borůvky zdraví z Boží zahrady !

Borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum)

Borůvky se řadí mezi nejzdravější druhy ovoce. Plody obsahují vitaminy, zejména skupiny B, a minerální látky jako je fosfor, draslík či železo. Nechybějí barviva, která mají velmi příznivý vliv na lidský organismus. Zvyšují jeho obranyschopnost, podporují růst u dětí a spolehlivě účinkují proti průjmům. Lze je použít i jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny, revmatismu a zvýšeného cholesterolu. Borůvky dokonce odstraňují únavu očí a zlepšují ostrost zraku. Kromě toho příznivě ovlivňují průběh chorob spojených se stářím, snižují škodlivé účinky nadměrného opalování na kůži a mají významné protirakovinné účinky.

Známe je spíš pod názvem borůvka velkoplodá či kanadská. Vyžaduje propustné, lehké až středně těžké písčité půdy s velmi kyselou půdní reakcí.

Pěstovat ji můžete i na málo úrodné půdě. Je to díky tomu, že kořenový systém borůvek spolupracuje s jistým druhem nižších hub, který pomáhá získávat živiny i z jejich méně přístupných forem. Optimální pH půdy je však 3,5 až 4,5, u humózní půdy může být i do 4,9.

Ve většině zahrádek je půda bez úpravy kyselosti nevhodná a bývá nejčastější příčinou neúspěchu při pěstování. Kyselost půdy tedy upravte přimícháním rašeliny nebo úplnou výměnou půdy. To znamená, že musíte vykopat jámu do hloubky asi půl metru a na šířku jeden až jeden a půl metru.

Boční stěny vystelte plastovou fólií, abyste zabránili kontaktu s okolní příliš zásaditou vápenatou půdou. Vykopanou zeminu nahraďte substrátem z kyselé vrchovištní rašeliny smíchané s křemičitým pískem v poměru 4 až 3 : 1.

Kyselost půdy výrazně zvýšíte i přimícháním štěpky, kůry či pilin z jehličnatých dřevin. Stejného účinku dosáhnete přidáním substrátu pro kyselomilné dřeviny, který koupíte v zahradnictví. Kyselost půdy trvale udržíte hnojením síranovými formami draselných a dusíkatých hnojiv a superfosfátů.

!!!DOPORUČUJEME !!!

Substrát pro borůvky

Substrát pro borůvky je směs vytříděné světlé a tmavé rašeliny s vhodnou kyselostí. Je obohacen hnojivem a dalšími stopovými prvky.

Použití:Substrát je určen pro pěstování kanadských borůvek a dalších kyselomilných rostlin - azalek, vřesů a dalších vřesovištních druhů.

Svojí strukturou zajišťuje dostatečný přístup vzduchu ke kořenům rostlin. Podporuje odpovídající příjem živin z půdního prostředí.

SUBSTRÁT PRO VÝSADBU BORŮVEK

ZAKOUPÍTE v naší prodejně

Jak je pěstovat

Borůvku velkoplodou můžete úspěšně pěstovat až do nadmořské výšky 750 m, v těchto polohách se však uplatní jen rané a středně rané odrůdy. Rostliny jsou dostatečně mrazuvzdorné a bez poškození snášejí teploty pod -30 °C. V tom případě se však připravte na slabší úrodu, jejíž příčinou bude zmrznutí květních pupenů.

Borůvky sázejte na slunečné místo a dopřejte jim dostatek vláhy. Se zálivkou to však nepřehánějte, jsou totiž citlivé na přemokření. V ideálních podmínkách dorůstá borůvka do výšky až 2,5 m. Slunce a dostatečná zálivka v době dozrávání plodů se projeví velmi výrazně.

Rostliny sázejte do sponu 0,8 - 1,5 m x 2,0 - 3,0 m, přičemž užší spon použijte pro velmi vzrůstné odrůdy, jako jsou 'Jersey', 'Berkeley', 'Bluecrop' či 'Nelson'.

Optimální termín výsadby je brzké jaro a raný podzim. Borůvka má kořenový systém rozložený mělce pod povrchem půdy, proto sázejte takřka zároveň s půdou, maximálně tři až pět centimetrů hlouběji. Květy borůvky chocholičnaté jsou sice samosprašné, opylení pylem jiné odrůdy však zajistí větší bobule i vyšší úrodu. Sázejte proto vždy více odrůd.

Mladý borůvkový porost nesnáší zaplevelení, proto hned po výsadbě nastýlejte dřevěnou štěpkou, drcenou kůrou či pilinami až do výšky 7 centimetrů. Nastýlka udržuje příznivé mikroklima, obohacuje půdu o organickou hmotu a v zimě aspoň částečně chrání půdu před promrznutím. V žádném případě rostliny neokopávejte, plevel vytrhejte nebo půdu zakryjte černou netkanou textilií.

Proč je řez důležitý?

Můžete jím výrazně zlepšit zdravotní kondici rostlin, kvalitu a velikost bobulí nebo zvýšit úrodu. Optimální termín řezu je časné jaro. Musíte při něm mít na paměti, že borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Méně kvete i na dlouhých jednoletých výhoncích vyrůstajících z kořenového krčku rostliny. Výhonky s nasazenými květními pupeny rozeznáte od listových podle podstatně většího vzrůstu.

První dva roky po výsadbě ponechte na rostlině jen silné vzpřímeně rostoucí výhonky, ostatní odřízněte u země. Řezem odstraňte i výhonky s květními pupeny, aby se rostliny předčasnou úrodou nevysilovaly. Cílem tohoto řezu je podpora intenzivního růstu rostlin a tvorba dostatečného množství silných výhonků.

V dalších letech řezem upravujete poměr mezi růstem a plodností. Slabě rostoucí odrůdy vyžadují silnější, čili hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V plné plodnosti, tedy šestý až osmý rok po výsadbě, mají mít rostliny 7 až 12 výhonků různého věku, ale ne starší než čtyřleté dřevo. Každoročním řezem dosáhnete rovnoměrné úrody. Jak budete postupovat? Nejprve odřízněte všechny mrazem, chorobami a škůdci poškozené a polámané části rostliny.

Odstraňte staré převislé odplozené části větví, slabé a tenké rozvětvené výhonky, které zahušťují keř, a to i tehdy, když mají květní pupeny. Zkraťte příliš vysoké jednoleté i starší přečnívající větve na průměr keře. Všechny nevyzrálé a slabé výhonky, které vyrostly z kořenového krčku rostliny pozdě v létě, odstraňte až u země. Odřízněte i horizontální, stranou rostoucí odplozené větve a na keřích ponechte jen vzpřímeně rostoucí výhony.

DŮLEŽITÉ !

Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo, netvoří kalus, čili nezaceluje rány. Proto používejte k řezu ostré nástroje a ponechte patku, neřežte tedy na větevní kroužek jako například u jabloní, které kalus tvoří.

Závlaha a hnojení

Borůvka je velmi náročná na vláhu a její rovnoměrné rozdělení, proto zavlažujte i ve vlhčích oblastech. Dostatek vody je důležitý zejména v období dozrávání - jen tak můžete mít dobrou úrodu velkých a kvalitních plodů. Vhodná je odstátá dešťová voda, nejméně vhodná je voda z vodovodu.

Borůvka patří k méně náročným druhům na živiny. Je však citlivá na vysokou koncentraci solí v půdě, proto je důležitá nejen dávka, ale i forma použitého hnojiva. Nejjednodušší bude, když koupíte už hotové hnojivo na borůvky, které je zároveň bezchlorové.

Jak poznáte, kdy sklízet?

Borůvka kvete obvykle ve druhé polovině května, v horských oblastech až začátkem června, proto ji jarní mrazíky nepoškodí. V nížinách dozrávají rané odrůdy koncem června, v horských oblastech o měsíc později. Bobule v hroznu zrají postupně – všechny plody na keři dozrají v průběhu 15 až 35 dní. Charakteristickým znakem dozrávání je změna zelené barvy bobulí na modrofialovou.

Plné zralosti však tato bobule dosáhne až za týden, za chladného počasí o něco později. Proto sklízejte jeden až dva týdny po změně barvy, tehdy budou mít borůvky i charakteristickou chuť. Sklízejte ručně a dávejte pozor, abyste bobule nepomačkali. Keře dají první větší úrodu ve třetím roce po výsadbě, bude to půl až kilogram na keř. V období plné plodnosti, tedy šestý až osmý rok po výsadbě, získáte asi čtyři kilogramy z keře, některé odrůdy však dají až 7 kg.

Choroby a škůdci

Borůvka chocholičnatá v našich podmínkách zatím netrpí významnějšími chorobami. Občas se vyskytnou houbové choroby větévek, citlivé jsou zejména odrůdy 'Jersey' a 'Atlantic'. Při dlouhotrvajícím vlhkém období může nevyzrálé výhonky napadnout plíseň šedá (Botrytis cinerea), která u odrůdy 'Berkeley' napadá dokonce i plody.

Nedostatečně oplocené výsadby mohou ohrozit zajíci a vysoká zvěř – okusují výhonky a květní pupeny. Dozrávající ovoce také rádi ozobávají ptáci. Mimo vegetační období mohou napadat kořenový systém borůvek myši a hryzec vodní.

.....................................................................................................................................